čtvrtek 30. října 2014

Sluníčkové knížky: jak je snáším já?

Rozhodně se tímto článkem nechci nikoho dotknout. A už vůbec nechci nikoho rozladit nebo rozčílit. Jenže, věc se má tak, že já veškeré knihy, zabývající se prvoplánově zvedáním sebelítostivé depresivní nálady, nemůžu vystát a nemám ráda.
Myslím si totiž, že pokud se někdo v takové náladě ocitne, tak přeci jako blázen nepoletí do nejbližšího knihkupectví a nebude tam rabovat v regálech takové knihy. A pokud budu předpokládat, že už jí doma má, nedovedu si představit a možná tím někomu křivdím, že si k ní usedne s začne si zvedat náladu a smát se a veselit nad podobnými tituly. Tím samozřejmě nenarážím na to, že by se neměly podobné tituly vydávat, to vůbec ne (ony jsou to ve své podstatě velmi roztomilé knihy a knížečky), ale člověk by je měl mít s něčím spojené.
Je asi pravdou, že podobné tituly potěší spíše romantické duše, ale snad ani tyto dušinky nepotěší knížtička plná citátů, které autor kdo ví kde vytáhl a dohromady všechny jsou o všem a o ničem.

Dám milost těmto titulům pouze pokud jsou darem, a to darem dobře myšleným. Pak, souhlasím, že mohou pozvedávat na duchu, zlepšovat náladu a odstraňovat sebelítost, už jen tím, že si vzpomenete na toho, kdo vám ji dal a uvědomíte si, že nejste na světě sami (ale máte skvělé přátele, rodinu nebo i jen známé). Uvedu příklad publikace, která by mě potěšila, jako dárek a pak také publikace, kterou by ani fakt, že je darovaná, nemohl zachránit v mých očích.

Případné potěšení (tedy to, co bych vzala na milost):


(A víte proč? Protože je to takové milé, Honza Volf to vydává sám na vlastní náklady, a je to psané ručně a je vidět, že si s tím dal i práci a opravdu chtěl hodně lidí potěšit.)

Případné NEpotěšení:


(A víte proč ne? Protože to je knížtička, která je neosobní a připadá mi jako něco, po čem sáhne člověk, co si vámi není jistý. Pořádně vás nezná a myslí si, že vás uchlácholí několika citáty. Pozor, pozor, já citáty zbožňuju, ale né v podobných publikacích!)

A jak jste na tom vy se sluníčkovými publikacemi? Těší vás? Nebo je, stejně jako já, raději obcházíte v knihkupectvích obloukem?


TZU




Žádné komentáře:

Okomentovat