U anotace mi kniha nepřišla moc zajímavá. Zaujala mě hlavně tehdy, když jsem v knihkupectví obcházela obrovskou horu těchto knížek a ta hora byla lehce nakloněná, asi z toho důvodu, že si lidi knihu hodně brali. A to byl impulz, kdy mě zaujala. Abyste věděli, já recenze ostatních čtu až po tom, co nějakou knihu přečtu, nechci totiž vědět, co se v knížce děje, vlastně ani nechci, aby mi někdo, ač nevědomky,
Tady je i anotace, pro někoho, kdo by byl ještě větší neznalec než já a anotace (narozdíl ode mě) čte:
"Vysoko v kopcích Bílých Karpat jsou řídce rozeseta přikrčená stavení. Všude je daleko. Říká se, že právě proto si tam některé ženy dokázaly uchovat vědomosti a intuici, kterou jsme ztratili. Předávaly si ji z generace na generaci řadu století. Říkali jim bohyně, protože dokázaly bohovat — prosit Boha o pomoc. A jeho zásahům i trošku dopomoci… Říkalo se o nich, že vidí do budoucnosti. Proč tedy nezachránily tu svou?
Dora Idesová je poslední z bohyní. Brání se přijmout zastaralý způsob života a věštit příchozím z odlitého vosku jako její teta Surmena. Vše se ovšem mění, jakmile pochopí, že co se v jejím životě zdálo být nešťastnou shodou okolností, bylo pečlivě promyšleným plánem. Její umístění v internátě, Jakoubkova ústavní péče, hospitalizace v psychiatrické léčebně v Kroměříži… Na konci 90. let na ni v pardubickém archivu ministerstva vnitra čeká operativní svazek vedený StB na vnitřního nepřítele — její tetu Surmenu. Dora nevěřícně rozplétá neznámé osudy své rodiny i dalších bohyní…
Byly bohyně nebezpečím pro důvěřivé pacienty? Nebo byly skutečně ideologickou hrozbou normalizované společnosti? Nebo se o vyhlazení posledního reliktu pohanství postarala obyčejná závist a lidská zášť? Nový román Kateřiny Tučkové, autorky bestselleru Vyhnání Gerty Schnirch, je fascinujícím příběhem o ženské duši, magii a zasuté části naší historie."
A můj příběh toho všeho je, že jsem neodolala a kniha je teď má, a už je přečtená, ale ráda si ji přečtu klidně ještě jednou nebo dvakrát. Hodně dlouho jsem již knížku nehltala takovým způsobem od prvních několika řádků. Je tam vlastně všechno, co by si zvídavější čtenář mohl přát. S hrdinkou postupně odvíjíme velké tajemství jejího životního příběhu, ten je zajímavý, místy mrazivý a místy velice dojemný. Pasáže velmi zdařile vyvedeného životního příběhu Dory (hlavní hrdinky) jsou prokládány faktickými texty, kde se dozvíte spousty zajímavostí o kraji, kde bohování bylo součástí všeho a všech. Dojemná je i moudrost, která se za bohyněmi tyčí jako obrovksá hora. Autorka zajímavě rozvádí i nacistickou okupaci a ještě zajímavěji chování lidí v této době, a pak také nepohodlnost bohyní pro komunistický režim a občas úsměvné, mnohdy nesmyslné až smutné napadání těchto důležitých postav všech životů, které vznikly a žily v tom kouzelném kraji. Pokud mi něco vadilo, tak to občas byly opravdu dlouhé citace z různých archivů, ale to je jen malá piha na kráse.
Sumasumárum, já dostala, co jsem chtěla, má očekávání byla naplněna vrchovatě. Už vím, kam pojedu stanovat v létě. :)
Mé hodnocení: 9/10
TZU
Žádné komentáře:
Okomentovat